ISO, čas, clona

ISO, čas, clona: Aneb co se děje ve foťáku?

 

Všímáte si? Žádnou teorií vás nezahlcuji a jediné, co jsem vám kategoricky doporučil, bylo vyhnout se plné automatice – protože prostě nejde fotit, aniž byste věděli, co se ve vašem fotoaparátu děje.
Což je moje druhá kategorická rada: pokud jste si koupili fotoaparát dražší pěti tisíc, investujte pár desítek minut do toho, abyste tušili, proč vlastně váš foťák cvaká a proč je někdy něco mázlé, a jindy ne.

 1. Čas a fotografování

fotografování ISO a čas
Je to jednoduché: pokud se vám fotka rozmaže, vždy za to může příliš krátký čas.

Jednoduché otázky většinou nemívají jednoduché odpovědi, v případě nejčastější otázky všech začínajících fotografů na světě (Proč ty fotky mám rozmazané?!) je to jednoduché: Fotky jsou rozmazané proto, že jste buď špatně zaostřili, máchnuli fotoaparátem, nebo – nejčastěji – jste fotografovali moc dlouhým časem.

Udělejte krátký pokus: vyjděte ven na slunce, něco vyfoťte a poslouchejte, co udělá fotoaparát. Ano, udělá cvak. Pak se vraťte dovnitř, někam, kde je výrazně méně světla, a znovu zmáčkněte spoušť (a dejte pozor, ať se vám nespustí blesk). Znovu udělá cvak, ale bude to cvaknutí mnohem delší, že?

Právě jste odhalili, co to je čas: je to prostě doba, po jakou na čip pouštíte světlo.
Udělejte tento pokus znovu: ale zkuste zachytit někoho, kdo jde kolem vás. Cvak. Pak znovu do přítmí, znovu cvak… Pokud bylo uvnitř opravdu málo světla a ona osoba byla v pohybu, nejspíš bude rozmazaná – za dobu, kdy je závěrka otevřená, totiž stihla urazit kus cesty, třeba jen pár centimetrů, ale to stačí, aby bylo po obrázku.

Tak to je tedy čas, bez něhož se nedá žít. Vyjadřuje se ve zlomcích vteřiny – ta čísla, která poblikávají na displeji, třeba venku říkají 250 – tedy fotíte „dvěstěpadesátinou“ – 1/250 vteřiny. To je dost krátká doba na to, aby se vše nerozmazalo.

Uvnitř je ovšem méně světla, a tak na displeji zahlédnete třeba 1/15 – tedy patnáctinu. To už je výrazně delší doba, za níž se ona postava prostě už stihne přemístit (a vy navíc možná ještě pohnete rukou).

Tedy: až příště znovu budete hartusit, že máte ve slabším světle vše mázlé, už budete vědět, že fotíte moc dlouhým časem. Jednoduché, že?

A co s tím? Vydržte do dalšího odstavce!

 2. ISO a fotografování

Umět používat ISO je stejně důležité jako tušit, kde se do aparátu dávají baterky. Přesto, což je pro mě vážně trochu záhada, to tuší překvapivě malé procento fotografujících.

ISO je prostě číslo, které určuje, jak citlivý je film či jak „citlivě“ se chová digitální čip. V dávných dobách se fotilo na stovku či dvoustovku – čtyřstovka, to už byla opravdu frajeřina. Dnes vám i nejobyčejnější digitál dovolí citlivost zvednout do výšin bezmála závratných, nejméně k číslu 1600. No a k čemu tedy to zvedání je?
K mnoha užitečným věcem, ale především k tomu, že budete-li fotit na „péčko“, zvednutí ISO provede malý zázrak – prostě najednou budete fotit kratšími časy. Zkuste to – vyfoťte v přítmí někoho na ISO 100 (bude mázlý), pak zvedněte na ISO třeba 1600 – vidíte ten zázrak? Najednou tam bude nejspíš pěkný celý a víceméně ostrý.
A pak si ještě zkuste s vysokým ISO jen tak cvaknout třeba na náměstí po setmění. Další „zázrak“, že? Právě jste zjistili, že (pokud jste dokázali vypnout blesk) můžete směle fotit skoro potmě.
Ale pozor, pokud si právě říkáte, že život je krásný a budete navždy fotit jen na ISO 1600, rychle musím dodat zásadní pravdu: tak jako v životě, vždy je něco za něco. V tomto případě je to „něco“, že vyšší ISO znamená také nižší kvalitu fotografie. Pořádně se na své testové snímky podívejte – uvidíte, že kresbu obrázků focených s vysokou citlivostí začíná porušovat šum, zkrátka takové ty podivné body připomínající barevnou krupici.
Vždy proto hledejte optimální výši ISO: čím nižší, tím kvalitnější obrázky budou, a je tedy škoda v plném slunci fotit třeba na 1000…V přítmí či při focení věcí v pohybu se nebojte citlivost šponovat, ale vězte, že to je na úkor kvality obrázku. Čte více: Fotografování mobilem: Naučte se nastavovat ISO! Pokud máte telefon od Applu, tu je podrobný návod: IPhone a fotografování: tipy, triky, recenze.

3. Clona a fotografování

Pokud se právě vydáváte do napínavých vod focení, pár týdnů možná ještě přežijete bez toho, aniž byste tušili, co to je clona. Ale byla by to škoda. Clona, jak ostatně název napovídá, je „prstenec“, který ovládá velikost otvoru, jímž proudí skrz objektiv do fotoaparátu světlo.
Je to to záhadné písmenko „f“ a čísla jako 4, 5, 6, 11, 22 atp. Čím vyšší číslo, tím vyšší clona, ale tím se asi netrapte.
Zásadní teď je vědět, k čemu nám ta clona vlastně je. Clonou ovládáme tzv. hloubku ostrosti, tedy pásmo, v němž jsou věci na fotografii ostré. Čím vyšší je clona (přesněji: clonové číslo), tím tato hloubka bude vyšší – jinými slovy, pokud budete fotit krajinu (a chcete, aby byl ostrý strom nedaleko vás i hrad kdesi na horizontu), snažte se dát clonu výš – ale ne zcela na maximum, protože extrémy vždy škodí (v tomto případě kvalitě obrázku).
Naproti tomu: chcete-li fotit ony milované snímky, na nichž je něčí postava a zbytek za ní je krásně rozmazán, toužíte po nízké hloubce ostrosti a číslech jako třeba 1,8… (Ale i tady pozor na extrémy, u objektivů, zvláště levnějších, platí, že při nejnižších clonových číslech kreslí hůř.)

Tolik tedy teorie – ale bez ní to vážně nejde!

Čte více: Vše o ISO

 

Všechny díly:

1. Jak vybrat fotoaparát

2. Režimy fotoparátu

3. Iso, čas, clona

4. Harmonické pozadí

5. Focení a kompozice

6. Blesk a světlo

13 komentářů

  1. Dobrý den
    Velmi bych Vám chtěla poděkovat za tento Váš kurz. Já, osoba, který neumí jinak fotit než na automat, jsem díky Vašim popisům konečně alespoň trochu pochopila ISO a další věci na fotoaparátu a konečně mohu zkoušet experimentovat, aby fota vypadala co nejlépe. Já vím, tak jednoduché to nebude, ale díky Vašemu vysvětlení pro naprosté laiky se nebudu bát různých pokusů a omylů. Opravdu moc děkuji

  2. Dobrý den,
    mám prosím jeden dotaz. Pokud to chápu správně říkáte, že čas je určen ISOem. Koupila jsem se na naučení starší Canon 300D, ale tam mě mate, že je tam kolonka rychlost závěrky. Příklad: nastavím P, ISO 200, udělám fotku, ale rychlost závěrky je 1/60. Proč ne 1/200?

    • No, ona ta “kauzalita” je trochu složitější.
      1. aby vznikla fotka, musíte do foťáku dopravit jistou dávku světla – ta je dána kombinací tří hodnot: Čas (jak dlouho pouštíme na čip světlo), ISO (jak citlivě nutíme čip se chovat), clona (jak velký je “otvor”, jimž pouštíme do foťáku světlo objektivem”.
      2. když svítí (třeba) slunce, světla je hodně a čas může být krátký (a ISO nízké), když je světla méně, onu dávku světla musíme dopravit na čip tím, že prodloužíme čas (případně zvýšíme ISO).
      3. tedy odpověď na Vaši otázku: ve zmíněném případě je rychlost závěrky (tedy čas) ona 1/60 vteřiny, protože právě tento čas je v danou chvíli takový, aby “dopravil” na čip dost světla… když zvýšíte ISO, umožníte foťáku cvaknout právě třeba onou dvousetinou
      4. jinými slovy: ISO je dobrá chápat jako to, co opravdu je: tedy nástroj, jehož zvedání prostě umožňuje foťáku cvakat rychlej (tedy fotit kratším časem)
      JR

  3. OK, takže pokud to chápu správně. Pokud bych ISO v naprosto stejném případě zvedla ze 200 na 400 například, tak už by čas nebyl 1/60, ale například 1/160.

    • Ano – přesněji řečeno: v tom konkrétním příkladě by to bylo tak, že jste zvedla ISO o jeden stupeň, tedy foťák bude fotit o jeden stupeň kratším časem, tedy 1/120…(za přepokladu, že se nemění třetí proměnná, tedy clona)… jr

  4. Moc, moc, moc, moc diky za vas kurz. Nemuzu se od vasich stranek odtrhnout a zabralo mi to cely vikend, dekuji za tento vikend a vasim strankam! Konecne vim co a jak nastavit pro skvelou fotografii. Canon eos 600D.musim vas odebirat nic jineho mi nezbyva, zapla5 pan buh.

  5. Zdravím. Jsem úplným nováčkem…. se zájmem jsem se prokousal Vaším poselstvím pro fotografiemi nepolíbené jedince, jako jsem já a mám otázku k “času”. Na levných kompaktech do vody – konkrétně vlastním outdoorový Olympus TG 630. Doposud jsem spoléhal na automatiku, krajinku nebo nějaký ten zábavný filtr do vody, ale obrázky především přes P jsou takové mdlé. ISO se nyní snažím měnit, ale čas, který tu uvádíte (1/60 ap.), v nastavení nenacházím. to je záležitost dražších modelů-zrcadlovek? Tedy u mě je to záležitostí automatu?
    ps: předpokládám, že i clona je pevná. Děkuji.
    A abych nezapomněl… co u levných kompaktů primárně doporučujete hlídat? Jen pro sichr. Fotky jen do Pc. Zatím si na bez/zrcadlovku netroufám. 🙂

    • Zdravím! Je to tak, že v programu P vlastně čas jen hlídáme, tedy (v naprosté většině případů) s ním nic neděláme – pouze tím, že foťáku/mobilu zvedáním ISO říkám: cvakej rychleji (= používej kratší čas)… Ale popravdě to nemá nic moc společného s tím, zda jdou obrázky mdlé… Tedy moc neumím poradit… JR

  6. Petr Vyplel

    Dekuji za pekne rady,chci se zeptat da se canonem 750d fotit panoramaticka fotka?

  7. Takto z hlavy žel nevím, zda tam na to náhodou nemá nějaké udělátko, ale obecně platí, že kvalitní panoramata je u zrcadlovek stejně lepší skládat z několika samostatně vyfocených fotek v nějakém softwaru… Zdravím, JR

  8. Hodnotím velmi kladně všechny informace, které jsem si mohla v jednotlivých článcích přečíst. V roce 2015 jsem si pořídila zrcadlovku Nikon d5200, na základě kurzu, ve kterém jsem se dozvěděla, že ten můj původní Nikon d40 už je zastaralý. Byl, ale v mých očích jsem měla mnoho (v mých očích) krásných fotek. Po kurzu jsem se rozhodla, že opustím automatiku a motivové programy a začnu fotit v manuálním režimu (který se mi totiž zdál lepší než focení v prioritách clony či času). A začal boj. Nezbytné bylo naučit se ovládat foťák (všechny ty čudlíky nejlépe nazpaměť). Pak jsem vnímala další problém a to je ostření, neboť používám brýle na blízko a musím tedy ladit dioptrie. Byl konec “pěkných” fotek, zejména vnoučata v pohybu byla pořád mázlá atd. Tak jsem začala číst nejdříve manuál (opakovaně), pak různé články, o vánocích doporučení jak fotit vánoční stromek, ohňostroje apod. Pořád se mi však nedařilo udělat dobré fotky s těmi dětmi. Po přečtení mnoha článků a posledním z nich je ten Váš, jsem se trochu zbavila představy, že lepší to už nebude. Vnímám, že je to vše o praxi a zkoušení. Chce to prostě čas a taky mám zkušenost (asi to je v mém případě problém se zrakem)že se nemohu spoléhat na obraz z displeje foťáku, neboť jsem opakovaně zjistila, že to vypadalo ostře a teprve po stažení do počítače se ukázalo rozostření. Budu tedy i nadále zkoušet a snad se mi podaří jednoho dne prohlásit, že “už to je lepší”. Děkuji za čas, který věnujete v dané věci fotografujícím nadšencům

Přidejte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*