Kurz fotografování (15. díl): Jak zkombinovat ISO, čas, clonu?

V tomto díle Kurzu fotografování prozkoumáme věc zdánlivě jednoduchou: jak vhodně nakombinovat základní parametry (ISO, čas, clona), aby fotka stála za to. Že to je banální? Vůbec ne!

20 dílů „Kurzu fotografování Jana Rybáře” vzniklo v letech 2011 a 2012 pro web české edice časopisu National Geographic. Aktuální jsou však stále stejně…

Náměstí nebeského klidu, Peking
Co se vám má honit hlavou na pekingském Náměstí Nebeského klidu: „Světla je tu dost, tedy ISO nemusím hnát moc vysoko. Ale nemůže být ani nízko, protože hodně zoomuji, a čas by neměl být kratší než cca 1/100 vteřiny, delší čas nejspíš neudržím a obrázek se rozmaže. Clona by neměla být nejnižší (objektiv špatně kreslí), ale zase ne moc vysoká (chci nízkou hloubku ostrosti).“ Jednoduché že? A jak to bylo doopravdy? Nevím. Jisté je, že ISO bylo 400 – obrázek je totiž ještě focen na „pravěký“ film.

Na jedné ze svých prvních cest za velkou louži jsem zažil minihistorku, na niž od té doby vzpomínám vlastně neustále.

Malé skupině Amerikánců jsem vyprávěl o pádu železné opony a pak odpovídal na různé otázky. Když to skončilo, přišli za mnou dva účastníci, oči jim zářily, poplácali mě po zádech a uznale pravili: “To bylo fantastické!”
“Díky! A co konkrétně?”
“Hlavně to, jak jste na několik otázek odpověděl, že nevíte!”
Pátravě jsem na ně pohlédl. Ptali se na věci, které prostě nemají jasnou odpověď. (Opravdu jsem nevěděl, kdy ekonomika ČR dožene USA, a nebyl si jist, zda je EU pro Evropu spása, či zkáza.)

“Přiznat, že nevíte, to je fantastické a originální!” řekli mi tehdy nadšeně ti dva Američané. “To se u nás nedělá!”
A co to má společného s focením? No to, že já “nevím” říkám na svých fotokurzech docela často. A občas to vyvolá mírné zděšení a pátravý pohled typu: “Ale to byste přece vědět měl!”

Pojďme teď ty záludné otázky prozkoumat – pojďme se podívat na to, co se vlastně fotografům má honit při lovu dobrých obrázků hlavou. Ona otázka, na níž neexistuje odpověď, je vždy variantou věty: “Co tam teď mám mít za ISO, čas a clonu?”

Časy se nemění

Focení  zažívá opravdu neuvěřitelný rozmach, parametry fotoaparátů se někdy začínají vymykat chápání, ale v jednom se časy nemění už asi tak 150 let: každý (OPRAVDU KAŽDÝ) , kdo má foťák, by měl tušit, co se vlastně děje uvnitř. Že čip se může chovat různě citlivě vůči světlu (citlivost, tedy ISO).

Době, po niž čočkou dopadá na čip světlo, se říká čas. No a něco zvané clona prostě reguluje, jak moc světla tou čočkou projde (budiž, neznalost clony je možné přežít…)

Hlavně je ale třeba vědět, že v každé chvíli proti sobě stojí mocné síly těchto tří parametrů, mezi nimiž je třeba najít zlatou střední cestu.

Jaké ISO?

Na jaké ISO je nejlepší fotit? Samozřejmě, čím nižší ISO, tím bude obrázek kvalitnější (čím vyšší IS0, tím více šumu). Ale je zbytečné to přehánět: občas potkávám nadšence, kteří se potí hrůzou při pomyšlení, že by měli ISO zvednout třeba někam k hodnotám jako 400 či 800, a hrdě prohlašují: já nikdy neopouštím hodnotu 100. To je nesmysl  – pro běžné focení (tj. to, kdy nechceme fotografii zvětšovat na velikost vrat od stodoly) vůbec není třeba vyšších hodnost se bát.

A kam až můžeme jít?

“Nevím ,” zní správná odpověď. U každého typu foťáku i fotografa je “hranice bolesti” – tedy hodnota ISO, kdy už ty obrázky jsou opravdu ošklivé – někde jinde. Prostě si to vyzkoušejte, experimentujte, zkoušejte. U levnějších zrcadlovek nejspíš dojdete k tomu, že ona hranice leží někde kolem 1600 či 3200, u dražších a novějších strojů se hodnoty začínají posouvat do výšin opravdu astronomických. Ale i tu platí: prostě si to zkuste,  univerzální pravda neexistuje.

Mozek se roztáčí (a přichází čas)

Pražský hrad
A co máte řešit po hezkém západu slunce nad Pražským hradem? Hlavou by vám mělo jet zhruba toto: “Tohle asi nepůjde. Už je tma. ISO mohu dát maximálně na 1600, pak už můj foťák bude neúnosně šumět. Clonu dám “na plnou díru”, tedy nejnižší, jinak to nejde. A co mi udělá čas? Ajajaj – 1/25 vteřiny? To neudržím, to už je moc dlouhý čas. Zkusím se opřít o sloup a udělat fotku několikrát, třeba se povede. Anebo vyfotím záměrně trochu tmavší, a v editačním programu zesvětlím.”

Tedy dobrá: jdeme fotit, co bude první otázka, kterou má mozek řešit?  “Kolik je tu světla? Jaké tam tedy dám ISO?”

Jistě, čím nižší ISO, tím lépe. Ale v tuto chvíli musí mozek započítat další otázku: “Když ISO bude moc nízké, nebude muset být čas moc dlouhý? Tedy: Nerozmaže se mi to všechno?”

A tu opět nelze žít bez toho, abyste si prostě zkusili, co “udržíte v ruce” – tedy s jakým časem se dá ještě dosáhnout ostrého a nerozmazaného obrázku. Nejspíš zjistíte, že při focení více méně širokoúhlých a statických obrázků ona magická hranice bude někde kolem 1/15 či 1/30 vteřiny. (Pokud budete zoomovat, nejdelší použitelný čas musí být ještě výrazně kratší – otestujte to!)

Že tohle je přece každému jasné? Pokud ano, tak se vám trochu omlouvám – ale věřte mi, že můj soukromý průzkum mezi majiteli fotoaparátů dospěl k závěru, že drtivě naprostá většina z nich ke své škodě nestihla všimnout “magické” spojitosti. Tedy toho, že vyšší ISO nám dovolí zkrátit čas. Jinými slovy, že díky vyššímu ISO už ty obrázky nebudou “mázlé”.

Aby to nebylo jednoduché: a co ta clona?

A ještě jedna školometská pomlčka nám musí zapadnout do kalkulace toho, co je optimální, a to hodnota clony. Jasně, tou můžeme regulovat hloubku ostrosti (čím vyšší clonové číslo, tím širší bude pásmo ostrosti v obrázku). Hloubku ostrosti pro dnešek ponechme stranou, ale zaměřme se na poněkud záludnou vlastnost objektivů, která zní: při nejnižších clonových číslech prostě čočky kreslí hůř.

Jinými slovy: ani clonu nemůžeme zcela opominout při naší snaze o nalezení optimálního nastavení parametrů. Pokud foťák při focení skupiny lidí po Eiffelovkou přinutíte fotit na “plnou díru”, tedy na nejnižší hodnoty clony, ta fotka bude o poznání mdlejší , než kdybychom tam měli třeba clonu 8 či 11.

Krutý trojúhelník rozhodnutí

Co z toho všeho plyne? Především to, že ať jste fotili vypuknutí první světové války, či za padesát let pojedete na výlet na Mars, neobejdete se bez těžké volby, jak vyvážit tyto tři síly, které stojí proti sobě.

  • Vyšší ISO? Jasně, můžeme fotit i potmě, časy mohou být kratší. Ale kvalita obrázku trpí…
  • Delší čas? Jasně, můžeme držet ISO pěkně nízko, ale jak se trochu setmí, už se vše bude rozmazávat.
  • Nejnižší clona? Jasně, pozadí bude hezky mázlé, ISO může být nízko, čas kratší. No ale kvalita kresby trpí…

Snad jsem vás touto teorií moc neumořil, ale věřte mi, že bez tohoto mozkového algoritmu se nedá fotit. Což je jedna z mála věcí o focení, u níž říkám: Tím jsem si vážně jist!

26 komentářů

  1. Jana Müllerová

    Díky pane Rybář!
    Vaše povídání jak fotit je pro laiky poklad! Dokonce i já začínám chápat jak fotit! 🙂
    Hezký den, přeje Jana

  2. Martina Hušková

    Dobrý den,
    chtěla bych se zeptat jak mám nastavit fotoaparát tak, aby se rozmazalo pozadí, ale ne focený objekt. Vždy se mi totiž rozmazalo vše. Děkuji moc 🙂

    • Dobrý den, díky za dotaz. K rozmazanému pozadí vede užívání co nejnižšího clonového čísla (obvykle značeného písmenkem f), tedy musíte foťák přinutit, aby s ním fotil. Což se dá ideálně docílit například v režimu priority clony. Zároveň ale doporučuji to kombinovat se situací, v níž je fyzicky co největší odstup od objektu a pozadí, a užíváte zoom. Pravda je, že u levnějších foťáku to funguje často dosti blbě… Zdravím, JR

  3. Dobrý den, velice děkuji za články pro úplné laiky jak fotit. Mám na Vás jeden dotaz. Jak nastavit foťák, když fotím v zimní hale, kde moc světla není a ještě potřebuji fotit rychle se pohybujícího hokejistu. Nějak se mi nedaří skloubit všechny tři věci dohromady. Fotky mám buď mázlé nebo špatně vykreslené. Rychle pohybující se objekt v takto špatných světelných podmínkám teprve začínám fotit a stále se nedaří. Děkuji za odpověď.

    • Dobrý den, díky moc za pochvalu! K dotazu, asi Vás zklamu, ale toto je přesně situace (já tedy užívám příklad volejbal večer v tělocvičně), kdy říkám: to prostě vyfotit nejde… Neexistuje nastavení, zejména u obyčejnějších foťáků, které by ve špatných světelných podmínkách dokázaly “dát” ISO tak vysoko, aby šlo fotit časem tak krátkým, že by se alespoň trochu zmrazil třeba pohyb sportovce… Tedy se omlouvám za špatné zprávy!
      JR

  4. Děkuji za Váš článek a cenné rady. Jsou k nezaplacení!

  5. Vy mi čtete myšlenky pane Rybáři?? :DDD Přesně to se mi honí hlavou, až se mi občas vaří mozek. Velké díky, jste vážně dobrý v tom, co děláte.

  6. Také bych chtěla poděkovat za podnětný článek, hodně věcí (které jsou pro začítečíka nepostradatelné) mi vysvětlil skvělým způsbem!

  7. Zdeněk Motejlek

    Děkuji dobře a hlavně srozumitelně vysvětlujete problematiku fotografování což je hrozně důležité,řekl bych že jste velký optimista.

  8. Dobrý deň, ďakujem za užitočne napísaný článok. Mala by som na Vás jednu otázku: Potrebujem vyfotiť auto. Aké nastavenia by ste mi odporúčali za podmienok, že vonku je jasný deň? Zo skúseností sa mi osvedčil zoom. No kde je hranica, kedy to nejde na úkor kvality fotografie? Používať statív? Používam objektív Nikkor 18-105 VR.
    Ďakujem

    • Dobrý den, ano, obecně platí, že nejlépe asi auto vyjde se zoomem v “portrétním módu”, byť to jde i jinak… Na nastavením tady moc nesejde, nic speciálního netřeba, jen musíte počítat, že dobře vyfotit produkt (včetně auta) je jedna z nejtěžších disciplín vůbec – mimo jiné proto, že auto bude vždy plné odlesků atp… Tedy bych doporučil počkat třeba na nějaký polozatažený, kdy nízká oblačnost rozptýlí jinak silné světlo… to by mohlo dopadnout… Jinak, mimohochodem, většina fotek aut v katalozích vůbec fotky nejsou – ale počítačem nakreslené obrázky… JR

  9. Dobrý den, děkuji za Vaše velmi poučné články, mohu na Vás mít dotaz? Zřejmě pořád nechápu jako funguje clona a hloubka ostrosti ..uvedu příklad je poměrně slunečný podzimní den ..fotím ve stínu, proto si dám raději iso 200, dám si prioritu clony (čas se nastaví automaticky) fotím modelku např. ze tří-čtyř metrů …dám iso 8 ..aby fotka byla ostrá …ale fotka je moc tmavá, tak snížím iso (ale v tu chvíli není obličej dostatečně zaostřený) když zesvětlím expozici o stupeň ..v tom samém režimu (nevím jestli to píšu správně) nejsou barvy tak pěkné, takže mi nezbývá než snížit clonu, aby byla fotka světlejší…ale pak není ostrá…co s tím? neexistuje nějaká poučka jak nastavovat clonu aby byla fotka (z té určité vzdálenosti) ještě pořád ostrá? …ostřím výběrem bodů buď na střed a překomponovat nebo vyberu ten co se mi zrovna hodí…děkuji za případnou radu

    • Dobrý den, no někde je tam schované nějaká chyba – to, zda je fotka světlá, nebo tmavá, nesouvisí s hlobkou ostrosti… Jsou to dvě nesouvisející věci – v té situaci, jakou popisujete, bych tedy v prioritě clony nastavil clonu co nejnižší (chcete-li mít pozadí co nejvíc rozmazané), případně vyšší, pokud byste chtěla, aby to bylo proostřené (jen u toho tedy ještě musíte asi zvednou ISO). A špatnou “tmavost či světlost” bych pak doladil korekcí expozice (takové to +/-)… Mějte se, JR

  10. Dobrý den, moc děkuji za odpověď, pak tedy opravdu nerozumím tomu, proč mám ty fotografie pořád tak neostré 🙁
    např.http://www.megapixel.cz/foto/179792

    někdo mi tam píše škoda nízké clony, kdyby byla vyšší clona byla by fotka ostrá??

    nebo to tedy chápu špatně a na clonu 2 mohu fotit i z větší vzdálenosti? např. čtyři, pět a více metrů? tu tmavost opravuji tou korekcí expozice jak píšete, ale většinou když snížím clonu tak je pak fotka světlejší než při vysoké cloně..a přitom jak píšete to spolu nesouvisí? jsem z toho jelen, vážím si vaší odpovědi a děkuji případně za další 🙂

    • Tohle nemá nic společného s clonou – tak fotka prostě není zaostřená. Tedy je potřeba zaostřit ostřícím bodem, nebo případně manuálně “točením” objektivem. A pak jasně, dejte si tam nízkou clonu, co nejnižší, pokud chcete mít rozmazané pozadí, případně korekcí upravte světlost/tmavost… JR

  11. Páne jo, hodiny ve škole (pravda pár let zpět) s panem profesorem “fotografem” mi to nedokázali vysvětlit – musela jsem bádat sama a vy to zvládnete na jedné straně. Myslím, že pro nováčky skvělé.

  12. ach jo… ja se v tech vsech cislech neustale motam a motam… pisu si tahaky na papirek jdu ven, a doma zjistim, ze sem zas nic nevyfotila… uz si nevim rady… bud v tom hledam vedu, nebo jsem uplny antitalet 😀

    • Vědu v tom rozhodně nehledejte – tato nastavení jsou důležitá, ale to, zda z venku přinese nějaké hezké fotky, na nich obvykle záleží pramálo – tam pak je třeba chápat kompozici a světlo… i to zásadní: co má a nemá smysl fotit… JR

  13. Koukám, že od března Vás zde nikdo nepochválil a to jsou Vánoce za dveřmi !
    Takže: děkuji za Vaše stránky, pomohly mi, našel jsem zde odpovědi na své otázky.
    A přeji radostné Vánoce ! Zdraví, lásku, štěstí a Můzy ať se rojí !
    Vladimír

    • Vladímíre, moc Vám děkuji za pochvalu, to jsem rád, že Vám tyhle stránky k něčemu jsou! Tak ať se daří a hezký konec roku… JR

  14. Perfektný článok, veľa som pochopila. Ďakujem!

  15. Simona Drábková

    Zdravím Vás pane Rybáři! Čtení Vašich článků je pro mě skvělý relax, ikdyž mozek jede na plné obrátky. Bohužel času pro můj velký koníček mám se dvěma malými, velmi živými, dětmi, opravdu málo. O to víc se těším až večer zase něco přečtu a ještě víc až vyzkouším při akci s foťákem. Váš normalni a vtipný styl psaní mě moc baví. Ať se vám daří a pochval stále přibývá!

Přidejte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*