Kurz fotografování (14. díl): HDR – jiná realita, která mění pohled na svět

V tomto díle Kurzu fotografování si budeme hrát s báječnou technikou HDR a pokládat si zásadní filozoficko-praktickou otázku: kde je ve fotografii hranice mezi viditelným a neviditelným.

20 dílů „Kurzu fotografování Jana Rybáře” vzniklo v letech 2011 a 2012 pro web české edice časopisu National Geographic. Aktuální jsou však stále stejně…

Národní technické muzeum HDR
Takto to vypadá v pražském Národním technickém muzeum. Anebo nevypadá? Takto přehnaně divoce to obvykle dopadá v začátcích… Na každý pád díky HRD dokážeme do jednoho obrázku dostat veterána krčícího se dole ve stínu, i letadla u proskleného stropu, který by normálně vypadal jako přesvětlená skvrna.

Nikdy v historii fotografování nebylo tak snadné hrát si – a je to vážně svůdný svět. Jak jednoduché je vyměnit nudné šedé nebe za blankytnou oblohu plnou beránků nebo z fotky listu máty peprné vytvořit abstraktní kompozici zářivě divoké změti zelených skvrn.

Nedávno jsem si koupil program pro úpravy portrétů, který pár tahy myší nejen vyhladí mírné nedostatky na tváři fotografované krásky (budiž), ale stejně jednoduše jí může upravit tvar hlavy, rtů, ladnost šíje atp. (nu ano, dámy se sobě najednou líbí trochu víc).

Několik žen v okolí jsem si takto překreslil, a pak program spokojeně pozapomněl v hloubi mého počítače. Prostě mě to nebaví.

Reklama

Nene, neříkám, že fotografové si nemají hrát – jen na svých fotokurzech vždy mírně brzdím nadšení těch, kteří říkají: Však já už to v tom Photoshopu nějak zmáknu! Snažím se jim nenápadně vnutit fakt, že než zapadající slunce nad Pražským hradem zválcují filtrem napodobujícím styl Leonarda da Vinciho, bylo by fajn nejdříve „zmáknout“  řemeslo, a ten Hrad prostě vyfotit tak, aby se na to dalo dívat.

Hraním do jiné reality

Přesto je jedno hraní, které mi dává smysl – vlastně to ve své prapodstatě ani hraní není: jen fascinující způsob, jak do jednoho políčka dostat mnohem více informací, než bychom si ještě před pár lety odvážili pomyslet. Tomuto hraní se říká HDR (přesněji řečeno HDRI – High Dynamic Range Imaging) a jeho podstatou je schopnost „narvat“ do snímku mnohem širší spektrum poloh mezi nejsvětlejšími a nejtmavšími body.

Divoká Šárka HDR
Zcela banální pole u Divoké Šárky – moje zcela první HDR. Proč tu je? Protože jsem si právě na něm uvědomil, že tato technologie dokáže do fotografie opravdu dostat nevídané: zapadající slunce i nasvícené pole.

Zní to zmateně? Dobrá vysvětlím vám to na historce, při níž jsem pořídil svůj vůbec první HRD obrázek – mám ho pořád schovaný, protože mě vmžiku přesvědčil, že tento proces vlastně není ono „hraní“, za které jsem ho do té doby považoval.

Jednoho jarního dne jsem se vracel z výletu do pražské Divoké Šárky a slunce právě krásně, ale opravdu krásně, zapadalo do růžových mraků. Říkal jsem si, škoda, že to nejde vyfotit.

Buď se dá vyfotografovat růžově zbarvené pole – a obloha bude chybět, protože čip fotoaparátu prostě nedokáže pokrýt tak velký rozdíl v expozici. Anebo jsem mohl vyfotit žlutou tečku slunce s mraky, ale zbytek pole by byl naprosto černý.

Nu a tak jsem si řekl, to slavné HDR by to mohlo zvládnout – a pořídil tři různě naexponované snímky a nechal počítačový program smontovat je… (viz obrázky na této stránce). Nu a v tu chvíli jsem zjistil, že na tom HDR vážně něco je – uviděl jsem prostě jiný svět.

Samozřejmě, ta fotka je zcela banální, ale já na ní pochopil, že touto technologií je opravdu možné zachytit realitu, které jindy byla dopřávána jen našim očím. Zkrátka: ten obrázek sice může vypadat nadpřirozeně, nadpozemsky, ale je to jen nezvyk – vaše oči tu samou scénu vidí – slunce zapadá nad magicky nasvícené pole, ale žádný fotografický materiál prostě není schopen toto spektrum světel a stínů zachytit.

Pro ilustraci toho, jak to funguje: toto jsou zdrojové snímky pro pole u Divoké Šárky (viz výše): čip fotoaparátu prostě nedokáže pojmout celé široké spektrum: kde je slunce, není pole. A naopak.
Pro ilustraci toho, jak to funguje: toto jsou zdrojové snímky pro pole u Divoké Šárky (viz výše): čip fotoaparátu prostě nedokáže pojmout celé široké spektrum: kde je slunce, není pole. A naopak.

Pozor na HDR omalovánky!

Nebušice HDR
Poznali byste, že to je HDR? Na první pohled rozhodně ne, a tak to má být… Ale věřte mi, že jinak se toto dramatické velikonoční světlo (plus silnice) vyfotit nedá.

Ostatně, pokud máme čekat v budoucnosti nějakou opravdovou revoluci ve fotografování, HDR by mohlo být jedním z jejích cílů (již nyní mnohé fotoaparáty mají tento proces „zabudován“ přímo ve svých programech).

A teď jedna důležitá nuance: pokud jste někdy v minulosti nějaké HDR obrázky viděli, možná vám připomínaly poněkud zdivočelé omalovánky plné nerealistických barev (inu, i ten veterán na této stránce už tak trochu vypadá).

Možná tedy máte dojem, že to vše je jen další ze směrů foto-grafiky, která dokáže realitu zcela měnit k obrazu svému. Ale ono to je trochu jinak: ty „omalovánkové“ snímky jsou často důsledkem toho, že autoři prostě nezvládnout boj s pokušením všechna ta táhla a čudlíky v programech trochu přepálit. A realita z nich tedy mizí.

Nic proti tomu, ale hlavním kouzlem HDR by (řekl bych) mělo být právě dělat tyto kouzelné obrázky tak, aby HDR prostě nebylo poznat – abychom jen zachycovali realitu, ale v nebývalé dimenzi  (viz boží muka na této stránce).

Jak na HDR

1. Co fotit: Zkuste začít s něčím jednoduchým, ale efektním – ať hlavně hned vidíte výsledky a hned napoprvé nadšeně zvoláte: No toto!! Můžete vyzkoušet nějaký kýčovitý západ slunce, nebo prostě jen pohled ze svého bytu – uvidíte hned „jinou realitu“: na obrázku najednou bude nejen interiér, ale i vše za oknem (tedy to, co by jinak bylo jednou bílou skvrnou…)

2. Jak to fotit: Základem je pořídit nejméně tři (nebo i více) různě naexponovaných obrázků, „normální“, přeexponovaný a podexponovaný.

Zrcadlovky, ale i „chytřejší“ kompakty, nabízejí AEB – tedy to, že fotoaparát udělá na váš pokyn tyto tři obrázky za sebou. Výhoda je, že tím pádem můžete fotografovat i „z ruky“, tj. bez stativu (byť stativ je samozřejmě lepší). I když se vám trochu pohne ruka, nevadí – programy dokáží drobné nepřesnosti v „lícování“ obrázků odstranit.

Ideální je pracovat při tom v režimu priority clony (aby se nám neměnila hloubka ostrosti), fotografovat do RAW (tedy zdrojového souboru fotografií), abychom programu dali co nejvíce informací a držet ISO co nejníž (při „spojování“ obrázků při vyšším ISO mají výsledné fotografie dramaticky více šumu).

3. Jak obrázky spojit: Spojení tří zdrojových snímků zvládne skoro každý program, já ale na počátek vřele (ba důrazně) doporučuji vyzkoušet krále HDR programů, tedy Photomatix (http://www.hdrsoft.com/) . Proč? Zaprvé: Obrázky smontuje a nabídne vám několik variant toho, jak by výsledek mohl vypadat – to je instuktáž k nezaplacení. Zadruhé: můžete si stáhnout zkušební verzi, které vám toho ukáže dostat a dost (jen vyrobí vodoznak) – a plná verze stojí 39 dolarů (tedy cca 750 Kč), což není investice nijak děsivá.

Tedy, ať žije jiná realita!

Více informací o tomto tématu najdete též na mých stránkách Fotoguru.cz v textu Co to je HDR.

2 komentářů

  1. Dobrý den,

    koupili jsme si s přítelkyní před pár dny zrcadlovku Nikon D3200 a díky vašim článkům se s ní rychle zejména já učím pracovat. V manuálnu není ani zmínka o možnosti fotit jedním stiskem více fotek s různou expozicí, ale ve specifikacích na konci manuálnu tato možnost napsána je. Nedokázal jsem ji ale nijak najít ani v nastavení fotoaparátu ani v nastavení snímání. Vadí mi když musím foťák mít na stativu a ručně přenastavovat expozici. Jsou chvíle kdy stativ nemám, nebo na něj není čas. Netušíte zda tento foťák má tuhle funkci či ne? Čekal bych, že je dost nový na to aby ji měl, ale asi jsem se zmýlil. Díky moc Vlček

    • Dobrý den,
      jsem si žel na 99 procent jistý, že tahle řada bracketing nemá… Tedy pokud experimentujete s HDR, nezbývá než opravdu fotit tři různé obrázky s manuálně nastavenou expozicí… Nemusí nutně být v manuálním režimu, stačí třeba i ztmavovat/zesvětlovat korekcí expozice… Stativ není nutný, např. Photomatix pak dokáže dorovnat drobné rozdíly v záběrech… Zdravím, JR

Přidejte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Víkendová sleva 500 Kč na kurzy i poukazy  Zjistit víc
close
open